Chuck

Jmenuje se Chuck Bartowski, pracuje jako profesionální geek a má v hlavě informace, kvůli kterým by ho zabila každá vláda na světě. Když se objevil poprvé, žádný velký dojem na nás neudělal. Prostě další veselé pako v boji mezi tajnými službami. Podobných filmů či seriálů, které stojí na tom, že obyčejného (nebo navíc ještě trochu trhlého) člověka pošlou mezi špióny, žoldáky a teroristy, existuje nepočítaně a zdálo se, že Chuck nemá co nabídnout. Ve své druhé sezóně však přesvědčil o opaku.

Ukázalo se totiž, že jeho scénáristé nejsou lenoši a flákači, kterým by vyhovovalo variovat jednu a tu samou zápletku dvě sezóny. Hlavní hrdina sice začínal jako prvotřídní hňup, ale čím víc času s ním trávíte, tím víc je vám nejen sympatický, ale tím víc se začíná chovat jako agent. Ne že by ve druhé sezóně Chuck permanentně střílel lidi brokovnicí do zad, mučil je elektrickým proudem a rval se s Michaelem Clarkem Duncanem (i když…), ale tvůrci k jeho charakteru přistoupili poměrně zajímavým způsobem. Pořád je to mladý sympaťák, jemuž by jeho vládní ochranka natrhla řitní otvor během vteřiny, ale čím víc se zapojuje do akce, tím méně škodí a tím víc se chová jako skutečný agent. A ono odkoukat pár fines od permanentně naštvaného Adama Baldwina stačí k tomu, aby člověk působil jako někdo, kdo vám zlomí prsty na obou rukách, když neuděláte, co chcete.

Chuck jako postava je ve své druhé televizní sezóně zkrátka mnohem akčnější a sympatičtější. Nikdo tu z něho nedělá za každou cenu blbečka, ale je to prostě chlapík, který se shodou okolností dostal do společnosti, kterou zná jen z Bondovek, ale časem se v ní naučil trošku chodit. A fakt, že už nevystupuje jen jako magor s počítačem v hlavě, kterého je nutno dvakrát za díl zachránit, tenhle seriál hodně tlačí dopředu. Zachary Levi navíc není špatný herec a scény, kdy se pokouší „tvářit agentsky“ jsou opravdu zábavné, nehledě na to, že jeho naštvanost mu v jistých chvílích i věříte.

Seriál Chuck zkrátka dospěl. Už to není naivní a pitomé děcko, které se tváří roztomile, ale začne po chvíli otravovat. Teď je to dospělejší. Scénáře jsou promyšlenější, akční scény mnohdy drsnější, vtipy se občas dostanou i přes hranici dobrého vkusu (babičce Chucka nepouštějte, především jeho kolegové Lester a Jeff by jí nemuseli udělat dobře) a celkově to odsýpá jako málokterý seriál. Sešli se tu herci, jež mají charisma, herečky, které si odskočily z castingu pro Playboy, a scénáristé, co nejspíš poctivě nakoukali Alias, ale mají větší smysl pro humor než J. J. Abrams. A těch hvězd v menších rolích je tu také víc, než by člověk čekal.

Jestliže jste tedy na Chucka zanevřeli po první sezóně, dejte mu ještě šanci. Je teď trošku jiný a o poznání zábavnější. A z posledního dílu se zdá, že jestli se dočkáme sezóny s pořadovým číslem tři, zase to bude o dost jiné.

Je svatá pravda, že Chuck je po příběhové stránce postavený na hlavu. Scenáristé jako by shromažďovali veškerá špionážní klišé a snažili se je vecpat do padesátiminutové epizody. Výjimečně to ale nevadí, už na začátku vás totiž Chuck svým chováním upozorní, že tady se nikdo vážně brát nehodlá. Jestli to nepoznáte podle toho, jak je postava napsaná, jistě vám sepne v okamžiku, kdy se režie přepne do bojového módu. Super-agenti tu kloubí bourneovskou intuici s bondovskou elegancí a předvádějí akrobatické kousky, před kterými by bledl závistí i mladší klon Jackieho Chana. Vlastně dělají naprosté kraviny, ve výsledku to však vypadá děsně cool. Nadsázkou ani humorem se totiž nešetří a seriál ze střetu dvou odlišných světů těží vše, co může. Pokud přistoupíte na Chuckovu hru a víc než na serióznost zápletek dáte na pečlivě strukturovaný humor, seriál si vás už během pilotního dílu získá.

V mnohém tomu napomáhá obsazení. Na Chucka se velmi rychle zvyká a ačkoliv to není žádné komediální eso, je vidět, že se snaží. Na jeho novou (naoko) přítelkyni jakbysmet, zvlášť při převlékacích scénách, kterých má podezřele hodně. Asi největší radost udělá seriálovým fanouškům přítomnost Adama Baldwina jakožto jednoho z (krátkodobých?) záporáků. Ten člověk má neskutečné charisma a pokud tvůrci v příštích dílech využijí jen z poloviny potenciálu, který v Chuckovi probouzí poslední scéna pilotu, tak se máme na co těšit. Ze seriálu čiší nadsázka a snaha odlišit se od vážných konkurentů. Jen se trochu obávám, kam bude v příštích dílech směřovat. Ať zůstane Chuck zavřený v obchoďáku, nebo vyrazí do terénu, pilot mu sice připravil půdu pro nějaké ty žertíky, děj se ale nemá moc kam ubírat. I přes to v něj z letošních nováčků věřím skoro nejvíc. Ačkoliv je to spíš komedie, tvůrci se nebojí ani akce, která je na seriálovou tvorbu značně neotřepaná a nápaditá (na druhou stranu bych z fleku mohl vyjmenovat všechny filmy, ve kterých se inspirovala - do jednoho. McG nikdy nebyl moc originální). Za odvahu být infantilně blockbusteroidní mu budu ještě chvilku držet palce. Snad si to autoři nepokazí.